sciezka2_copy statek_przy_molo_copy panorama_copy porownanie_copy

Starosta (lat. capitaneus) jako královský úředník se v Polsku objevil na přelomu XIII. a XIV. století. Okres vznikl v druhé polovině XIV. století v souvislosti s organizací zemských soudů a likvidací rozdělení na kastelánie. Starosta se postupně transformoval na generálního starostu, jehož úplná správní moc - kromě udělování privilegií - zahrnovala celý okrsek nebo vojvodství. Existoval také hradní starosta spravující královský hrad a přilehlé zemské majetky a užívající jménem krále výkonnou a soudní moc v hradu a okrese. "Nehradním" starostou byl také nazýván nájemce nebo uživatel královského majetku. Takový šlechtic nebyl úředníkem a mohl soudit výhradně poddané. V Královském Prusku (pomořanské, chelmské a malborské vojvodství) hradní starostové neexistovali a jejich povinnosti plnili vojvodové. Jiné administrativní rozdělení bylo zato zavedeno v Pruském vévodství, kde v souladu se státním nařízením z prosince 1525 roku kníže Albrecht von Hohenzollern ustanovil tři administrativní okruhy: Sambii, Natangii a Oberland (Horní Prusko), které byly zase rozděleny na 39 obyčejných a dědičných staroství. Horní Prusko zahrnovalo 12 obyčejných staroství: Pasłęk, Morąg, Miłakowo, Przezmark, Miłomłyn, Ostróda, Olsztynek, Kwidzyn, Prabuty, Nidzica, Działdowo, Szczytno a tři dědičná: Susz, Iława a Dąbrówno. Podle Lexikonu polského obyvatelstva v Německu se Horní Prusko rozdělilo na „Polnisch Oberland” s okresy Nibork (Nidzica), Ostróda a Szczytno a „Deutsch Oberland”, tedy území na západ a na sever od Ostródy. Od doby, kdy Ostróda přestala být komturstvím, na zámku začal úřadovat zástupce knížete - starosta (něm. Amtshauptmann, Hauptmann). Prvním starostou byl v letech 1525 - 1531 poslední komtur – Quirin Schlick.

Starosta spravoval dozor nad zemskými majetky, vnějšími záležitostmi církve a školstvím. Podléhalo mu soudnictví prvního stupně a administrativa. Odpovídal také za obranu svého teritoria, obzvláště zámku. Starosta měl velká oprávnění, obzvláště ve vztahu k poddaným rolníkům, protože je mohl zavřít do klády nebo do tzv. „španělského pláště” za neplacení povinné daně. V letech 1547 - 1575 plnil funkci starosty Wolf von Kreytzen, který proslul svým bohatstvím, protože půjčoval velké obnosy peněz dokonce i samotnému pruskému knížeti. Za zmínku stojí fakt, že v letech 1633 – 43 se staroství Ostróda nacházelo jako zástava v rukou rodiny legnicko-brzeských knížat, jejichž zástupce Jan Kristián – Piastovec ze slezské větve – pobýval v Ostródě od 4. října 1636 až do své smrti dne 25. prosince 1639. Na přelomu XVI. a XVII. století činily knížecí majetky ve staroství Ostróda 22 % zemských majetků. Ty zahrnovaly (kromě města Ostródy) 12 vesnic, a mezi nimi 5 statků. Na těch byl pěstován oves (cca 50 % výsevů), žito a ječmen – pro účely pivovarnictví. Staroství získávalo významné finanční příjmy z rybářství (20 až 40 %), propinace (pivovarnictví), prodeje dřeva a mlynářství. V roce 1723 byla zlikvidována státní správa (knížecí staroství) a vznikly Vojensko-pokladní komory. Od té doby Ostróda společně s obcemi Pasłęk, Miłomłyn, Miłaków a Młynary podléhala obvodu v Morągu. K další změně ve způsobu spravování státu došlo v souvislosti s reformou soudnictví (r. 1752), kdy bylo v Prusku vytvořeno 7 zemských okresů (sestávajících z několika někdejších staroství), jejichž vedením byli pověřeni landráti. V důsledku nového administrativního dělení byly Ostróda a Olsztynek připojeny k okresu Morąg. Od roku 1777 byl landrátem tzv. velkého okresu Morąg Andreas Leonhard Koehne-Jaský (1743 - 1813), vlastník majetku v Durągu (od r. 1780) a ve Wigwałdu (od r. 1785), který založil v Morągu Přírodní a ekonomický spolek (1792) a zprovoznil první lihovar bramborového lihu v Prusku (r. 1802). V roce 1800 staroství Ostróda zahrnovalo 18 vesnic včetně 1 královské vesnice (Morliny) a 3 šlechtické majetky (Grabin, Worniny a Warlity). O čtyři roky později bylo zrušeno staroství Miłomłyn a jeho větší část byla připojena k Ostródě. V roce 1809 byla zlikvidována administrace vytvořena v roce 1752 a v roce 1815 byla oblast (včetně Ostródy) podléhající Vládnímu obvodu v Královci rozdělena na 20 okresů (landratur). Poslední dělení na nové okresy bylo dokončeno v roce 1818.

Součástí okresu Ostróda se stala čtyři města, tj. Ostróda, Miłomłyn, Dąbrówno a Olsztynek. Plocha tohoto správního obvodu prošla nevelkými změnami a tak např. v roce 1831 činila 1531,93 km², zatímco v roce 1939 – 1536,26 km². Počet obyvatel ve stejném období vzrostl více než dvojnásobně z 32 436 v roce 1831 na 78 053 (nepočítaje armádu) v roce 1939. V roce 1900 okres Ostróda čítal 149 obcí a v roce 1939 - 167. Nejhustěji obydlenými obcemi byly Kajkowo a Ostrowin - příslušně 1330 a 1268 obyvatel v roce 1939. Na území okresu se nacházelo 133 jezer s celkovou vodní plochou 7100 ha. Orné půdy představovaly 62 % území okresu, zatímco lesy 25 %. Zemědělské pozemky před II. světovou válkou zahrnovaly až 45 velkých (více než 500 ha) zemských majetků. Na polích se pěstovalo hlavně žito a brambory. Na území okresu se nacházelo mnoho mlékáren a lihovarů. Velká část obyvatelstva se zabývala kácením lesů, u kterých se nacházely četné pily. Rozvíjel se obchod se dřevem. Mezi další činnosti tehdejších obyvatel patřilo například rybářství a včelařství.

Erb okresu byl ustanoven teprve v třicátých letech minulého století. V souladu s usnesením Okresní komise z 5. prosince 1934 vypadá následovně: uprostřed štítu se na červeném kopci nachází zelená jedle; vlevo na bílém poli černý kříž a na protější straně modrý klíč; na pozadí kopce stříbrná lilie. Jedle na kopci pochází z erbu vesnice Stębark (Tannenberg) ustanoveného v únoru roku 1916. Klíč - atribut sv. Petra - byl převzat z erbu Olsztynku. Lilie byla a je poznávacím znamením Dąbrowna. Kříž Řádu německých rytířů je zase prvkem, který odlišuje Ostródu. Projekt okresního erbu a pečeti vytvořil prof. Otto Hupp. Historickou zajímavostí je skutečnost, že v letech 1945-1946 používali německou pečeť s erbem okresu pro signování úředních dopisů polští starostové: Stefan Uciński a Szczepan Słojewski. Na dochovaných dokumentech z tohoto období je vidět, že z pečeti byla odstraněna část nápisu a název města byl přepsán na "Ostród". Tato pečeť se bohužel nedochovala do dnešní doby. Poté, co 21. ledna roku 1945 obsadil Ostródu bez větších bojů 10. Gardový tankový sbor (Rudé armády), v souladu s dohodou ze dne 26. července 1944 ohledně vztahů mezi vrchním velením sovětských vojsk a polskou správou na území Polské republiky převzalo moc v dobytém městě a okrese sovětské vojenské velitelství. Teprve 26. května 1945 převzal místní starosta Stefan Cendrowski civilní moc od plukovníka Ivana Stěpanoviče Konstantinova - vojenského velitele. V městě byl zrušen zákaz vycházení a osoby přicházející do okresu se už nemusely hlásit na velitelství. První zasedání Okresní národní rady v Ostródě se konalo 6. března 1946. Zúčastnilo se ho 33 radních. Hranice okresu Ostróda po 21. lednu 1945 se téměř pokrývaly s předválečnými hranicemi. K větším změnám došlo v roce 1958, kdy byla gromada (tehdejší nejmenší administrativní jednotka) Ruszkowo předána okresu Działdowo a gromada Waplewo okresu Nidzica.

V roce 1960 činila plocha okresu 1376 km² a toto území obývalo 60 579 obyvatel. O dva roky později se území okresu Ostróda zmenšilo o gromadu Kurki, která byla začleněna do okresu Nidzica. V roce 1973 proběhly další korekce a město Olsztynek společně s okolními vesnicemi bylo připojeno k okresu Olštýn. O dva roky nato byly zlikvidovány okresy při zavedení dvoustupňového územně-administrativního dělení na obce a vojvodství. V letech 1945–1950 byl Starosta ředitelem všeobecné správy na území okresu podléhajícím vévodě. Zároveň byl podroben sociální kontrole národních rad - legislativních orgánů územní samosprávy vytvořených zákonem ze dne 11. září 1944, navazujících na sovětské instituce a do roku 1954 nevolených. V roce 1950 byly zrušeny orgány vládní správy (vojvodové a starostové) a územní samospráva a jejich úkoly byly přeneseny na národní rady a jejich prezidia. 1. ledna 1999 vstoupila v platnost reforma územní samosprávy spočívající v zavedení dvou nových úrovní této samosprávy: okresní a vojvodské. Po letech byl obnoven post starosty a okres Ostróda (plocha 1 766 km², více než 105 tis. obyvatel), jehož součástí se stalo 9 obcí (Ostróda - městská, 5 venkovských: Ostróda, Dąbrówno, Grunwald, Małdyty a Łukta a 3 městsko-venkovské: Miłomłyn, Morąg a Miłakowo). Nový okres přišel o území obce Olsztynek a získal významnou část někdejšího území okresu Morąg. Společné volby do obecní, okresní a vojvodské samosprávy proběhly 11. října 1998. První schůze místní Okresní rady byla svolána na 6. listopadu tohoto roku. Předsedou rady se stal Bogusław Fijas. Na pozici starosty byl zvolen Jan Antochowski. V letech 2001- 2003 předsedal radě Cezary Wawrzyński, od r. 2003 - Jerzy Grubba, od r. 2006 – Bogdan Purzycki, od r. 2010 - Wanda Łaszkowska a od r. 2014 - Wojciech Paliński. V tomto období byli starosty postupně: od října r. 2001 - Aleksander Gawryluk, od listopadu r. 2002 - Cezary Pec, od června r. 2003 - Janusz Lipski, od března r. 2005 – opět - Aleksander Gawryluk, od listopadu r. 2006 – Włodzimierz Brodiuk a od listopadu r. 2014 - Andrzej Wiczkowski. V současné době je starosta předsedou vedení okresu a ředitelem okresního úřadu a také velitelem organizačních jednotek okresu a okresních služeb a hasičů.

Ryszard Kowalski

Struktura administracyjna link

ADMINISTRATIVNÍ STRUKTURA

 

linkuje cały box

ZAHRANIČNÍ SPOLUPRÁCE

 

Starosta link

STAROSTA OKRESU OSTRÓDA

 

 bip logo 2

Komunitní okres

logo ranking 2015

  zwiazek powiatow

WARMIA

zlot

szesnastka

NOTE! This site uses cookies and similar technologies.

If you not change browser settings, you agree to it.

I understand